Výlet do krajin kde kaviár je zadarmo a škopík má 7,5 vol. 

BALTIC TOUR 2014 aneb dvě hnusný motorky a dva krásní motorkáři na cestách

Pátek 15.8. – najeto 124km
Celý den v práci dumám, kdy to celé vypukne! Motorka je od včerejška naložená jak TATRA, jen na ni nasednout… S moji drahou polovičkou jsem domluveny, že ji doprovodím k rodičům, kam jede slavit své zítřejší narozeniny.
Ve 14:00 padla v práci, jupíííí! Dáváme si oběd a kolem čtvrté vyrážíme. Už předem se soukám do nemoku, protože pohled na oblohu nedává člověku moc důvodů k optimismu. Přes všechny páteční kolony a letní uzavírky se po třech hodinách konečně dokodrcáme do Libňatova. Motorky bere první azyl v altánku vedle kolečka s čerstvě nakopanými bramborami.

Sobota 16.8. – najeto 423km
Po posledním pořádném obědě na hodně dlouho vyrážím. Upřímně se mi ani tu pohodu opouštět nechce. Oblékám si obligátně nemok a tuším, že se s této činnosti stane na téhle cestě za poznáním zvyk. Před polským městem Wroclaw jsem se srazil s Petrem na jedné benzínce. Vypadá po včerejším mejdanu poměrně zmačkaně. Motorku má posetou odpisy hvězd české hudební scény. Prej strašná nuda tam byla! (tento komentář je pro jeho manželku…) Každopádně nuda byla cesta Polskem. Kromě pár kamionů v příkopě a jedné veselé scénky s vodní stěnou. Polské silnice mají vyjeté naprosto parádní koleje od kamionů. Ze kterých se za deště udělají souvislé vodní strouhy. Tu najednou vidíme, jak si to nějaký přiblblo pšontský proti nám hasí v TIRu takovou rychlostí, že vedle sebe valí brutální vodní stěnu! Co teď? Prááásk! Pak totální, pětisekundová slepota. Když jsem před sebou posléze zahlédl Petra jak bezmocně gestikuluje s výrazem: „Co to bylo za kreténa?“, začnu se hystericky smát dalších 10km…
Poláci vůbec jezdí jak prasata! Ale to se vlastně všeobecně ví, tak proč se rozčilovat, že?  Večer jsem to zakempili v lese, kousek od dálnice, 85km před Varšavou. Zjišťuji, že nemám pravděpodobně aktivovaný roaming. Poslal jsem tedy zprávu z petrova mobilu domu, že jsem v pořádku, ale mimo dosah mobilního operátora a jdu spát.

Neděle 17.8. – najeto 444km
Ráno na nás vykukuje sluníčko. Hurááá, hned se jinak pojede! Ani tato expedice pravděpodobně nebude bez závad. Když se ráno pokouším nabít mobil, začne mi nějak divně poblikávat. Po laboraci s nabíječkami a proklínání soudruhu z CHINY zjišťuji, že je špatný kontakt na palubní zásuvce 12V.Zátím to při šikovném naštelování funguje, tak uvidíme…
Přejezd Polska přes dálnici byla nuda jak v Brně! Ovšem pro přejetí Litevských hranic jsme byli jak v jiříkově vidění. Dřevěný domečky ledabyle a nepravidelně rozházené po malebné krajině, pasoucí se koně a krávy, sluníčko šajnuje, prostě paráda!
Vzali jsme si kemp cca 40 km za čárou. Kemp se nám hned na první pohled líbil. Úplný luxus u jezera Dusios. Nadšení z nás trochu opadlo, když si řekli za noc ve stanu 9€. A opadlo ještě jednou, když mi pikolík na otázku kde je sprcha ukázal na to jezero a s šibalským úsměvem procedil přes zuby: „ŠAVR!“ (zřejmě tím myslel shower…)

Pondělí 18.8. – najeto 367km
Pohled na stůl po včerejší lehké pijatice mi hned vnukl myšlenku. Ať se zabalíš sebe líp, pišingerů a chlastu nebudeš mít nikdy dost! Dnes musím pořešit ten roaming přes kolegu v práci!
První zastávka je historické město Kaunas. Počasí je zatím na jedničku s bradavkou. Kaunas je moc pěkně poskládané město. Všechno zajímavé se odehrává v centru, které není přehnaně velké a jde u nej v pohodě motorku zaparkouvat. Jeden děda nám tu dal požehnání,na cestu, tak snad se na nás občas někdo z tý vejšky mrkne. Navštívili jsme katedrálu sv. Petra a Pavla, což je hóóódně natuněnej kostel. Pak jsme nějaký čas věnovali místní pevnosti.
Před odjezdem jsme se stavili v supermarketu, nakoupit pár drobností.Hlavně teda škopky!!! Místní alkáči nám doporučili brutálně silný samoser v PETce. Mělo to 7,5% alkoholu!!! Ještě jsme koupili par plechovek slabšího (jen 6%) v plechu a místní párky v akci. Při startu se objevila další závada na mém přijímači. Umřeli mi budíky. Tacho i otáčky, všechno kaput. Naštestí už mám s touto závadou zkušenost, takže vím, že je stačí je odpojit od kabelu a po připojení zase naběhnou.
Vyjíždíme z Kaunasu a Petr nastavuje navigaci do režimu „Nejkratší cesta a mimo dálnice“. Dálnice už nás fakt nebaví. Tahle volba nám však naservíruje postupně cca 40km hustýho offroadu, za který by se nemuselo stydět ani Gso v Adventure výbavě! Písek, štěrk, šotolina… Absolutní malina pro mě byl vražednej výjezd do ohromnýho krpálu v lese, s půlmetrovýma korytama. Smrt v očích, FULL GAS a střííííkeeeeej!!! Málem jsem se z toho posral! Místní strejda, co si to tu v poklidu štrádoval jen bezmocně čučel s čelistí spadenou až na prsa. Podle mého tam čučí ještě teď a včely si z něj udělaly úl…
Po prvním motocrossu stavíme, že si uvaříme pozdní oběd. A šup, další jobovka je na světě! Do plechového škopka se mi udělala dírka a 2/3 obsahu mám v kufru. Odnesly to všechny nabíječky, které vezu a zbytek vsáklo náhradní termoprádlo a ručník. V kufru to smrdí jak v sudu, no děs! Vyházel jsem to všechno ven, dosrkl pivko a dal vařit párky. Než se mi uvařily, spravil jsem si budíky, tak jsem já prosím šikovnej Párky stály totálně za hovno! Byla to ta uměla hmota neznámé chuti. I Litvu naučila EU ojebávat…
Počasí se rapidně zhoršilo. Nemok = jasná volba. Klaipedu jen projíždíme, jelikož v tom hnusným dešti na zevrubnou prohlídku není chuť. Stany nakonec stavíme v kempu Karklés kopos. Tenhle kemp vřele doporučuju! Je kousek od moře a za 4€, luxusní sociálky, kuchyň a internet! Vykřupli jsme ty silný škopky a šli spát. Dneska to byl fakt mazec! Fouká tu ohromně silný vítr.

Úterý 19.8. – najeto 291km
Ráno se jdu projít k moři. Čučím do písku a hledám jantary. Prej je tu místní sbírají jak hříbky v lese. Ale nic. V Cestománii na ČT1 pěkně lžou lidem!
První dnešní zastávka je Palanga a v ní Muzeum jantarů. Muzeum bylo oproti mému očekávání docela maličké, ale o to více příjemné. V první části je výstava vyleštěných kousků, ve kterých jsou zalité prehistorické mouchy a podobná havěť. Ve druhé je historie používání jantaru. Tady vidím prvně přírodní, neopracovaný jantar. Mezi těm ostatními šutry, co vyvrhne moře na břeh by jej poznal jedině zkušený šutrolog!
Šup a už nás vítají Litovsko-Lotyšské hranice. První zastávka Liepaja. Tady jsem si v jednom kostele (který vypadal zvenčí dost zbědovaně) prohlédli největší varhany v Evropě. Mysleli jsme si, že to bude velký jak čtyřpatrová bytovka, ale nebylo. I tak ale stalo za to je vidět.
Další zastávkou byl Ventspils. Než jsem vyrazil na tuto cestu za poznáním, tak jsem koukal na kurz LATu a psali tam, že by měl být 1LAT za 40Kč. Když jsem viděl ceny na benzínkách 1,4 za N95, tak jsem začal polykat na prázdno… Přeci tu nemůžou mít tak drahej benál jak v Norsku?! Tak dobře na tom zase nejsou. Nakonec mi tu jeden místní chasník vysvětlil, že už mají rok Euro! Tak teď mi to už štymuje 36–37Kč/l je jak u nás.
Jedeme do Kolky – nejsevernějšího výběžku Lotyšska. Nacházíme zde velice příjemný domací kemp za 5€. Sprcha letní, hajzl suchý a internet je tu sprostý slovo, ale je to hned u moře a je tu moc hezky. Pod Velkým Týpíčkem je udělané sezení. Nám se sem vešly i mašiny a stany, takže ráno vstáváme do suchého a to je velká paráda! Já jsem z moře tak nadšený, že do něj heroicky skočím. Ale jak rychle jsem do něj skočil, tak rychle jsem venku. To moře je sutdenější než bazének v sauně! Počasí tu je přes den 14–19°C, tak aby bylo moře teplé… Dvě hodiny se nemůžu zahřát. Čaj nepomáhá, kořalka nepomáhá… Nakonec se to teda povede a já můžu jít spát.

Středa 20.8. – najeto 347km
Mastíme si to na Rigu. Prší nám celou cestu a po pár hodinách už to začíná být dost nepříjemné. Cestu nám zpříjemňuje jen občasný výhled na moře. V Rize ale pršet přestává a tak můžeme v klidu hledat místní zajímavosti.
Cíl číslo jedna je vyhlášená restaurace LIDO. Slyšel jsem o ni hodně, ale to co se zde odehrálo, nás podadilo na řitě! Krásný prostředí ve stylu větrného mlýnu s dřevěným srubem. Jídlo naprostá labuž! Taj jak tady umí udělat rybu a sto způsobů, nechápu do teď. Celé je to podané formou bufetu. Takže člověk neznalý místních poměrů celou dobu chodí kolem těch dobrot a žasne! Co si vybrat, když totálně netuším, co to vlastně je? Všechno vypadá tak lákavě, sakra! Jako bombónek Vás obsluhují mladé a usměvavé krasavice v lidových krojích, jedním slovem paráda! Dal jsem si nějaké marinované vepřové koleno a k tomu rybí file se strašně dobrou houbovou sarakvajdou a brambory s koprem. K tomu na závěr obrovský čokoládový muffin. A za to všechno asi 10€! Co Vám budu vyprávět, málem jsem se vyvalil bokem…
Po téhle kulturní vložce se nám už po žádných památkách lozit nechce. Takže jen prolet a pár fotek u tržnice z hangárů po zeppelinech z první republiky, Akademie věd a ulice Alberta.
Následující zastávka je už v Estonsku ve známém letovisku Pärnu. Evidentně je už po sezóně. Zajímalo by mě, jak dlouho tu sezóna vlastně trvá? Bereme v místním supermarketu další 7%ní škopky, na kterých jsme si již vybudovali docela slušnou závislost a kaviár. Ten tu je na naše poměry podezřele levný. Dnešní večeře je pivko a kaviár na husto.
V kempu se k nám večer přidal francouzsko-italský pár. Strašně příjemný lidi! A my se s nima ožrali jak carský důstojníci, fuj! Kemp se jmenuje Jöekääru a má jako patrona Boba Marleyho. Za 5€ teplá sprcha a net, co chtít víc?

Čtvrtek 21.8. – najeto 149km
Dnešní den byl ve znamení parádní kocoviny! Dali jsme si na čas, než jsme vůbec vyrazili. Snídaně, lehárko, svačina, lehárko, pomalu se posbírat a u toho lehárko…
Vyrážíme až po polední. Trajektem jsme se přepravili na ostrov Muhu. Ten jsme nějakým způsobem projeli a na jeho konci si museli udělat polévku s česnekem. Ta nás totálně uzemnila, takže jsme si dali hoďku chrupku, povalujíc se vedle motorek. Pohled pro Bohy asi. Dva motorkáři s kocourem jak prase chrápou u motorek a kolem nich rozházený ešusy a plynové vařiče…
Po chrupce jsme přejeli, po nasypu, který spojuje ostrovy na ostrov Saaremaa. Proběhla velice rozpačitá prohlídka města Kuressaare. Ale hlavně nákup vyprošťovačích škopků se čtenáři předem známou voltáží… Za městem jsme vzali kemp přímo u moře. Zde jsem předvedl ukázkovou držku v hlubokém písku. Výsledek: ohnutá páčka zadní brzdy, naražená levačka a zlomená hrdost. Páčka se opravila na místě, to ostatní časem…

Pátek 22.8. – najeto 436km
Objíždíme si ostrov Saaremaa po nezpevněných cestách. Sice to po nich tak neodsejpá, ale zase člověk mnohem víc pozná místní folklor a krajinu. Na ostrovech jsou asfaltové jen hlavní tahy. Ve stejném místě se trajektem vracíme na pevninu a pálíme to na Tallinn. Chceme stihnout otvíračku Námořního muzea – Seaplane harbour. Do Tallinnu dorážíme lehce před 17tou hodinou. Tallinn je však totálně zasekaný! Zrovna tu probíhá nová výstavba kolejí pro šaliny, takže samé kolony, hrůza! Nečekal jsem, že bude Tallinn tak velký…
Do muzea se dostáváme 10minut po zavření kasy. Tak si alespoň prohlížíme lodě, co jsou venku a ty poklady v hangaru checkujem jen z ochozu kafeterie. Škoda! Ale co se dá dělat?
Zajeli jsme se podívat ještě na Staré město. Vypadá moc pěkně! V obchodě se suvenýry se mě pokouší osrat obtloustlý ruský vemeno! Když si na něj ještě teď vzpomenu, tak se mi otvírá kudla v kapse. Rozlícen a se spoustou nadávek, sedám na mašinu a mizíme. Jednak už po tom výstupu nemám náladu na nějakou prohlídku a druhák je už dost hodin a navíc parkujeme dost blbě.
Cestou z Tallinnu se ještě stavujeme v hypru nakoupit. Vybral jsem jim tam všechny konzervy s losím masem. Budou dárečky pro rodinu! Mám už hlad jak kráva, tak do sebe hned jednu nasoukám. Naprosto vynikající záležitost!
Jedeme po dálnici na bájný cíl všech českých cestovatelů. Na KUNDU! Už se začíná stmívat a ke všemu začalo pršet. Teplota klesla na 11°C a je nám strašná zima. Dlouho se nám nedaří najít místo, kde hlavu složit. Kousek od Kundy musíme natankovat a dát si kafe na rozmrznutí. Když se ptám obsluhy na nejbližší kemp, tak jen bezradně kroutí hlavou. Začínáme být zoufalý, protože už je tma jak v pytli a v tom se nocleh v přírodě najít prostě nedá. Vracíme se tedy podle navigace asi 30km zpět k nejbližšímu kempu. Už je zavřeno, opět jsme přijeli o 10 minut pozdě. Ale nakonec nás pustí dovnitř. Stavíme rychle stany a rovnou do spacáků. Ani jsem si nedal nedal pivo, jak jsem zmrzlej a to je vážně krize! Dneska to bylo fakt náročné.

Sobota 23.8. – najeto 259km
Vstáváme v pohodě a v kuchyňce si uděláme pořádnou snídani, kafíčko a čaj. Kolem 11té dodatečně zaplatíme obligátních 5€ a tradá na Kundu!!!
Kunda kromě svého atraktivního jména a vtipného KUNDA BOXu s Kundím deníkem nic nenabízí. Je to ošklivé, průmyslové město plné čmoudících továren. Každopádně pro českého cestovatele je to prostě povinnost! Z Kundy jsme si šlehli zase nádherný offroadek. Začínám tomu přicházet fakt na chuť!!! Další zastávka byla Kauksi. Je tu pekný přístup k Čudskému jezeru. Kdyby člověk nevěděl, ze to není moře, musel by si jít líznout vody, jestli není slaná…
Následně navštěvujeme město Tartu. Díky navigaci jsme si ho projeli hned několikrát dokola. To kružovo Mio dělal snad arab! Mrkli jsme se do místního Univerzitního muzea. Koupil jsem zde pohled a známky a poslal vzkaz moji drahé polovičce. Teprve večer si uvědomuju, že jsem se na ten vzkaz soustředil tak pekelně, že jsem zapomněl na pohled nenapsat adresu, KRETÉÉÉN!!!
Za Tartu bereme poslední nocleh v Estonsku. Po nějaké chvíli hledání nacházíme vhodný plac v lese pěkně na divoko.. Dáváme si poslední estonský škopek a do hajan. Zítra hurá za usměvavými a krásnými lotyškami. Už nás ty kyselý xichty estonců a hlavně estonek přestávají bavit…

Neděle 24.8. – najeto 383km
Dnes to byl jen zrychlený přesun přes Lotyšsko do Litvy. Opět nám to zpříjemnila dlouhá offroad vložka po šotkach mezi EST a LV. Je jasno, BURE uzrál pro GS!!! Tam, kde jsem jel na začátku našeho dobrodružství 20km/h se staženou prdeli, tam teď mastím 80 a užívám si parádní drifty!
Na západě pobaltských států všechno funguje. Mají tam moře, turizmus, průmysl, námořní dopravu a obchod… Prostě se tam dají vydělat prachy a tak to tam podle toho vypadá. Ale na východě při ruských hranicích je bída. A je to znát kam se podíváš. Hrbolatý cesty, ošuntělý baráky…
Posledních 250km dnešní cesty nám prší, takže jsme mokří jak držky! Našli jsme kemp zhruba 100km od Vilniusu. Zhruba za 200Kč a bez netu, teplá voda neteče, proti Estonsku hodně velká slabota!!! Navíc nikde nikdo, tak si nakonec stavíme stan na pod party stanem na parkovišti.

Pondělí 25.8. – najeto 115km
Celou noc chcalo jak o žních a ráno ta samá písnička. Jsme mokří a nasraní!/ Ráno jsme si přivstali a vzali z toho kempu kramle. Platit za vyspaní na parkovišti (i když pod střechou) 200Kč nám přišlo neadekvátní.
Jedeme v neustálém dešti v 11°C a je nám fakt ouvej. Na benzínce padne návrh, že vezmeme nějaký pokoj v penzionu a usušíme se. Našly jsme podle navigace úplně úžasný penzion Marija ve Vilniusu! Paní majitelka byla strašně sympatická a starostlivá. Okamžitě nás stáhla z mokrých motohadrů a šoupla je do sušárny. Když jsem se ji zeptal, jestli nemá staré noviny na usušení bot, vytáhla elektrický sušák na boty! LUXUUUUS, jsem v sedmém nebi!!! Celý den jsme si zde vegetili a sušili věci. V bedně jel ruský hudební kanál, kde jsme uslyšeli song, který se stal ihned naší hymnou – БОРОДА! Večer jsem zašel na pizzu, Petrovi se nechtělo… Cestou zpět jsem nakoupil vodku a škopky. Krááásně jsme se zmastili!

Úterý 26.8. – najeto 405km
Ráno se nám z toho azylu vůbec nechce! Ale musíme pokračovat v krasojízdě! První zastávka – nákupní centrum. Musím už konečně poslat ten pohled i s adresou, ať si doma spravím reputaci! To se mi nakonec povedlo. Musel jsem jit ale vyprat 40 litas do bankomatu, protože na litevské poště neberou karty, ludry! Pak jsem nakoupil tradiční škopky a jejich národní specialitu – smaženy chleba s česnekem.
Dále jsme se vydali do samotného středu Evropy. Prdli jsme si pár selfíček a pokračovali dál…
Další zastávka EUROPOS PARKAS. V Cestománii na ČT1 jej uvedli jako muzeum kuriozit. Měl se tu nalézat labirint ze starych televizi zapsaný v Guinessovce atd. Cesta k němu byla naprosto tragická! 6km totálních výmolů. U vstupu nás stáhli o 25 litas za vlezné a 7 litas za parkování. Za každou motorku!!! BTW: 1 litas = 8 Kč. Ty oeníze by snad nebyl takový problém, ale to co jsme viděli uvnitř to nestálo ani za zlámanou grešli! Labirint z TV z velké části rozebraný a místo kuriozit totálně haluzácký „moderní umění“! Jako asi jsem kulturní barbar a nukleární hovado bez kouska citu, ale píchnout cedulku k haldě šutrů, to fakt nechápu… Vymakaná past na turisty jaxviňa! Bacha na litevce! Stáhnou Vás o mergle a udělají z Vás Wokurksóna eins-zwei! Z kredence by udělali muzeum hrnců a davaj 3 kila za čučku. Leda hovno hoši, tohle bylo naposled!
Další cíl naší cesty byl GRÜTO PARKAS anóbrž muzeum komunizmu. Nebojte se, už jsme byli ve střehu… Prohledli jsme si venkovní areál a když na nás u vstupu vybafli 46 litas, vysmáli jsme se jim! Ale abychom nebyli za skrblíky, koupil jsem si tam úpě zupa čepici do sauny!!!
Jeli jsme dál do polska a když se začalo stmívat, vzali jsme bydlení uprostřed polí v takovém borovicovém háječku, skryti od zvědavých pšontských očí. Bylo to asi populární místo, protože jsme zde našli ostatky po rozebraném Chrisleru s britskou SPZkou…

Středa 27.8. – najeto 695km
Ráno mě vzbudí zima na nohy. Když zapnu teploměr na mašině, zděsím se – 4°C! No paráda! Nasadím termovložky do hadrů, natáhnu dvoje ponožky a začnu balit. Dáváme si horkou kávu na cestu a valíme dom. Mám to kolem 700km a to je dost na jednoho unavenýho bikera. Vzhledem k počasí za posledních pár dní to nevidím moc růžově. Počasí nám ale přeje a tak se jede celkem dobře. Až na ty polský silnice a polský řidiče! Oboje je naprosto otřesný! Miliarda aut a bambiliarda kamiónů a náklaďáků. Od kamiónové dopravy jsou na silnicích brutální koleje. Kdybych uměl držet rovnováhu na motorce i ve spánku, klidně si dám šlofíka. V autě bych nastavil tempomat na kilo a šel spát. A auto by mě jak po kolejí dovezlo až na místo určení. Při jednom pokusu o zastaveni u krajnice si připadám jak na U-rampě! Užuž jsem u kraje a najednou hop a jsem zpět v pulce pruhu…
Při nájezdu na Wroclaw mi už svítilo hladový woko. Bohužel jsem netušil, že pšontci mají i krásný nový dálnice, ale nemají u nich vybudovanou sít čerpacích stanic. Ani všechny sjezdy z dálnic ještě nejsou zprovozněny. Nakonec se mi podařilo někde sjet a dát koni pít. Spolknul 14,39l pětadevadesátky, což je asi jeho osobní rekord!!! Tudíž jsme měli palivo tak na 15km…
Cestu po Polsku mi zpříjemnila jen panoramata Krkonoš u hranic s naší vlastí. Na Smržovce jsem si uvědomil jeden nemilý fakt. Byl jsem šišonyzován! Loudám se po obcí 80km/h a nadávám do helmy na ty hlemýždě přede mnou… Zvolni chlapče, zvolni, říkám si.
Nakonec ale každá voda steče z kopce dolů a Stázina se dostane Kubovi za ženu… Jinými slovy i já jsem šťastně dorazil domů a po 4448km od bytelného offroadu po krásné nové dálnice, po příjemné očistě a bobku na SVÉM milovaném hajzlíku, usedl za talíř s pečenou krkovicí a bylo mi mooooc fajn!

Závěr

• dva největší maseři na Scarverech = BURE a Kruža
• za 13 dní, z toho nepršelo 1 celý den
• ujeto 4448km, z toho cca 150–200km offroad
• náklady na osobu cca 12000Kč
• Polsko = země plná silničních pirátů
• Litva = země plná vychcánku a ojebávek
• Lotyšsko = země plná krásných holek
• Estonsko = země plná dobrýho piva zvané Taurus

FOTOGALERIE HÝR!!!

VIDEO HÝR!!!

БОРОДА HÝR!!!

Kdo jste do docetl az do konce, mate muj nezkonaly obdiv!!!  

Koukám, že jste si to suprově užili! Pěkně napsané a pěkné zážitky, teda až na ten déšť. Je jasné, že Scarver a jeho jezdce nic a nikdo nezastaví. RESPEKT:-D

[4] To si pis! U more ten dest ani tolik nevadil. Menilo se tam pocasi hodne rychle, takze za chvili clovek zase uschnul. Ale kdyz na ceste zpet chcalo huste dva dny v kuse, to jsem uz vymekli a vzali privat…
Tak Sardoska byla jiste taky fajna? 

Bure, ty by si měl bejt spisovatel… takovou literaturu bych číst mohla ! Parádní akce, myslím že ste si to užili po všech stránkách 

[6] To urcite! Za hrubice se Tobe i vsem ostatnim, co nasli dostatek sebezapreni na to, aby to docetli az do konce, omlouvam. No, nektere pasaze jsme si fakt uzili, co Kruzo? 

Pěkný,moc pěkný

Krásný počteníčko.....(y)

Huuustýýýýý Klobouk dolů

sice to trvalo, ale stojí to za to!!!:-D

Suprrrr,báječní hoši na létajících strojích

[7] Kruža jen souhlasí …jo byl to pěknej výlet … a ty off roady … byly … supr!!!!! začátek byl poněkud bolestnější … to bure nepsal ..jak jsme stáli na benzínce .. kosa jak sviňa … oba mokří … já kocovina jak ..no a jak jsme přemýšleli … jací jsme kokoti, že chcem jet ještě někam víc na sever … proč nejedem někam do chorvatska :) .. no nebylo k tomu daleko a žádné estonsko se nekonalo :))))
Krom Polska .. které ale opravdu nemusím …byl zbytek supr .. lotyšsko …ty baby :))) …kolikrát jsme si dali málem na hubu co bure?? :) Příroda krásná ..pořádek .. akorát místo borůvek tam rostou ty kyselý brusiny :)
Pivo … trošku brutus než se chuťové pohárky vzpamatovaly .. ale 7.5 voltu je 7.5 voltu

Krůža foto

Bure ty si tak šikovný.. Chtěl jsem tam dát tak pět fotek… No ale když už tak už :)) dik

Dobře napsané… „Krásně jsme se zmastili…“ Kdybych vás neznal. Ale znám, takže si to umím představit Hned bych jel taky, ale potvrdili jste co už vím od jiných, je tam kosa. Přibližně dva týdny v roce je krásně a teplo, jenže nikdo neví kdy přesně to bude Jako v Irsku.

[16] Az na ty ruzne preklepy… Ale to se casem taky vychyta
Pokazde si rikam: Seru na to, pristi rok jedu za teplem! Ale pak se to vzdycky nejak zvrtne. A byl fakt prijemnej pocit, nepotkat 100 motorek za minutu.